ИЛОҚНИНГ ҚАДИМИЙ ШАҲАРЛАРИ ТАРИХИ (Суюрлитепа ёдгорлиги мисолида)

TO'LIQ MATN:

Referat

Мазкур мақола Тошкент вилоятининг Оҳангарон туманидаги Суюрлитепа ёдгорлигида олиб борил-
ган янги археологик тадқиқотлар натижалари талқинига бағишланган. Хусусан, муаллифлар жамоаси
ёдгорлик ўрнидаги тарихий шаҳар Илоқнинг муҳим ва мустаҳкам мудофааланган шаҳарлардан бири
эканлигига эътибор қаратадилар. Шу билан бирга мақолада “Суюрлитепа” атамасининг келиб чиқи-
ши, шаҳарнинг ички ва ташқи йўллари, суғориш тизими ҳақида ҳам турли хил янги қарашлар илгари
сурилган. Шунингдек, ушбу шаҳар харобаси қадимий Илоқнинг қайси бир шаҳрига тўғри келиши ма-
саласи ёзма ва моддий манбалар асосида таҳлил қилинди. Ёдгорликдан топилган археологик топилма-
лар бошқа ҳудудлар билан қиёсий солиштирилиб, ҳудуд аҳолисининг бошқа шаҳарлар билан алоқала-
ри ёритиб берилган. Топилган архитекура ва моддий ашёлар ривожланган ўрта асрларда Илоқ воҳаси
шаҳарларининг топографияси, шаҳар тузилиши, мудофаа иншоатлари, ижтимоий-иқтисодий аҳволи,
маданий ва маиший турмуш тарзи хусусидаги кўплаб янги жиҳатларни очиб берди. Шаҳар ҳаёти риво-
жланишида боғдорчилик, деҳқончилик, кончилик ва савдо соҳаларининг ўрни археологик топилмалар
воситасида ёритиб берилган. Бундан ташқари, шаҳарнинг тарихий топографияси,унинг пайдо бўлиши,
ривожланиши, таназзулга юз тутиши масалаларига алоҳида эътибор қаратилган.

Mualliflar haqida

Adabiyotlar ro'yxati

ФОЙДАЛАНИЛГАН АДАБИЁТЛАР:

Алимов З. И. Араб тилидаги манбаларда Тошкент воҳаси тарихий географияси (IX-XIII асрлар): Тарих фанлари бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертатцияси автореферати. Тошкент, 2020. 40 б.

Аскаров А. А., Исабеков Б. И. К вопросу о локализации столицы средневекового владения Илак // Проблемы древней и средневековой истории Чача / Ред. Ш. Камолиддин. Saarbrucken, 2013. С. 345–353.

Асқаров А. Ўзбек халқининг келиб чиқиш тарихи. Тошкент, 2015. 672 б.

Асқаров А., Матяқубов Х., Нормуродов Д., Исабеков Б., Исмаилов У. Суюрлитепа ёдгорлигида олиб борилган археологик қазишмалар // Ўзбекистонда археологик тадқиқотлар. № 13. Самарқанд, 2021. Б. 15–41.

Аширов С. А. К локализaции Тунката – столицы Илака // Проблемы древней и средневековой истории Чача / ред. Шамсиддин Камолиддин. Lambert Academic Publishing, Saarbrucken, 2013. C. 355–362.

Аширов С. А. Потерянная столица государства Илак // “Правда Востока” газетаси, №140. 2007.

Бабаяров Г. Заметки по истории нумизматики раннесредневекового Чача (III–VIII вв.) // Проблемы древней и средневековой истории Чача. / Под. ред. Ш. Камолиддин. Berlin: LAP Lambert Academic Publishing, 2013. С. 9–63.

Байпаков К. М., Ерзакович Л. Б. Керамика средневекового Отрара. Алматы, 1990. 212 с.

Беленицкий А. М., Бентович И. Б., Большаков О. Г. Средневековый город Средней Азии. Ленинград,

Наука АН СССР Институт Археологии 1973. 390 с.

Буряков Ю. Ф. Генезис и этапы развития городской культуры Ташкентского оазиса. Ташкент, 1982. 212 с.

Буряков Ю. Ф. Историческая топография древних городов Ташкенткого оазиса. Ташкент, 1975. 203 с.

Буряков Ю. Ф., Касымов М. Р., Ростовцев О. М. Археологические памятники Ташкентской области / Отв. ред. Я. Г. Гулямов. Ташкент, 1973. 115 с.

Грицина А. А. Древний Хавас на перекрестке дорог // Археология ва тарих фанининг долзарб муаммолари. 1-қисм. Самарқанд, 2005. С. 7–15.

Грицина А. А., Рахимов К.А., Мамиров О. У. Кўҳна Ховос ёдгорлигида 2015–17 йилларда олиб борилган археологик тадқиқотлар // Ўзбекистонда археологик тадқиқотлар. №11. Самарқанд, 2018. Б. 55–60.

Древний и средневековый город Восточного Мавераннахра. Шарухия I–XVIII вв. н. э. (коллективная монография) / Отв. ред. Ю. Ф. Буряков. Ташкент, 1990. 128 с.

Древняя и средневековая культура Чача / Отв. ред. Шишкина Г. В. Ташкент, 1979. 183 c.

Дуке Х. Туябугузские поселения Бургулюкской культуры. Ташкент, 1982. 93 с.

Ёрматов И. Оҳангарон водийси жой номларининг изоҳли луғати. Тошкент, 2016. 172 б.

Ибн Хавқал. Китоб Суратал-ард / Араб тилидан таржима ва изоҳлар муаллифи Камолиддин Ш.С. Тошкент, 2011. 400 б.

Ибн Хордадбех. Книга путей и стран / пер. Велиханова Н. М. Москва, 1986. 428 с.

Ильясова С.Р., Ильясов Дж.Я., Имамбердыев Р.А., Исхакова Е.А. «Нет блага в богатстве…». Глазурованная керамика Ташкентского оазиса IX-XII веков. Москва, 2016. 596 с.

Исабеков Б.И. Юқори ва ўрта Oҳангарон водийсининг қадимги ва ўрта асрлар даври маданияти: Тарих

фанлари бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертацияси. Тошкент, 2022. 156 б.

Исаков А.И. Цитадель древнего Пенджикента. Душанбе, 1977. 202 с.

Истахрий. «Китаб ал-масалик вал-мамалик» (Хуросон ва Мовароуннаҳр) / Араб тилидан таржима, изоҳ ва кўрсаткичлар муаллифи Худайберганов Р. Т. Тошкент, 2019. 478 б.

Йакут ал-Хамави. Муъжам ал-булдан // МИТТ. Т. I. Арабские и персидские источники. (VI–XV вв.) /

Под ред. Волина С. Л., Ромаскевича А. А., Якубовского А. Ю. М-Л: Наука, 1939. С. 409–438.

Массон М. Е. Ахангеран. Археолого-топографический очерк. Ташкент, 1953. 146 с.

Нормуродов Д. Тошкент воҳасининг қадимги ва ўрта асрлар даври моддий маданияти тарихи (милоддан аввалги XIII–милодий XIII аср бошлари): Тарих фани бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертацияси. Тошкент, 2019. 194 б.

Нурулин Т. С. Виртуальная реконструкция замка Актепа Юнусабад // Архитектура и строительство Узбекистана. Ташкент, 2021. С. 24–31.

Отахўжаев А. Илк ўрта асрлар Марказий Осиё цивилизациясида турк-суғд муносабатлари. Тошкент, 2010. 220 б.

Сагалаев А. М., Октябрьская И. В. Традиционное мировоззрение тюрков Южной Сибири. Новосибирск: Наука, сиб. отд, 1990. 209 с.

Соколовская Л. Ф. Неглазурованная керамика средневекового Самарканда, как фактор экономики городского ремесла (по материалам городища Афрасияб кон. VII – нач. XIII вв): Дисс. канд. ист. наук. Ташкент, 1995. 112 б.

Толстой Н. И. Переворачивание предметов в славянском погребальном обряде // Исследования в области балто-славянской духовной культуры: Погребальный обряд. Москва, 1990. С. 119–128.

Тошкент атрофлари бўйлаб / Отв. ред. Акопджанян. В. А. Тошкент бош плани лойиҳалаш ва илмий тадқиқот институти. Тoшкент, 2012. 48 б.

Тошкент воҳаси археологияси / Отв. ред. Пидаев Ш. Р. Тошкент-Самарқанд: МИЦАИ, 2008. 148 б.

Филанович М. И. Древняя и средневековая история Ташкента в археологических источниках. Ташкент, 2010. 311 с.

Филанович М. И. Ташкент. Зарождение и развитие города и городской культуры. Ташкент, 1983. 232 с.

Хатамова М. Ўзбекистон шахарлари VI–VIII асрларда (Чоч вохаси мисолида). Тошкент, 2017. 243 б.

Хмельницкий С. Г. Между кушанами и арабами: Архитектура Средней Азии VI–VIII вв. Берлин-Рига, Gamajun, 2000. 290 с.

Ҳудуд ул-олам / Таржимон Бўриев О., масъул муҳаррир Исҳоқов М. Тошкент, 2008. 64 б.

Babayarov G. Chach tarixidan lavhalar. Tashkent, 2010. 168 b.

Bobur Z. M. Boburnoma / V. Rahmonov, K. Mullaxo’jayeva tadbili, muharrir M. Sa’diy. Toshkent, 2008. 288 б.

Mamirov O. Gardening of Ustrushana in the Middle Ages (On Archaeological Materials) // Volume 5, Issue 9 September, 2022. p 381. http: //dx.doi.org/10.47814/ijssrr.v5i9.624

This P., Lacombe T., Thomas MR. Historical origins and genetic diversity of wine grapes//Trends in Genetics. Volume 22. Issue 9, 2006. P. 511–519.

Turk Dunyasi Kultur Atlasi: A Cultural Atlas of the Turkish World (Vol. 1; Selcuklu Donemi/ The Seljuk

Period) Unknown Binding–International Edition, January 1, 1997

REFERENCES:

Alimov Z. I. 2020. Arab tilidagi manbalarda Toshkent vohasi tarixiy geografiyasi (IX–XIII asrlar). (Historical

geography of the Tashkent oasis in Arabic sources (9th–13th centuries): Doctor of Philosophy (PhD)

dissertation in historical sciences. Tashkent, 40. (in Uzbek).

Ashirov S. A. 2007. Poteryannaya stolitsa gosudarstva Ilak (The Lost Capital of the State of Ilak). In Pravda

Vostoka newspaper, No 140. (In Russian).

Ashirov S. A. 2013. In Shamsiddin Kamoliddin (ed.) K lokalizasii Tunkata – stolisi Ilaka (Towards the

localization of Tunkata – the capital of Ilak). In Problemi drevney i srednevekovoy istorii Chacha

(Problems of ancient and medieval history of Chach). Saarbrucken: Lambert Academic Publishing, 355–

(In Russian).

Askarov A. A., Isabekov B. K. 2013. In Shamsiddin Kamoliddin (ed.) Voprosu o lokalizatsii stolisy

srednevekovogo vladeniya Ilak (The question of localizing the capital of the medieval possession of

Ilak). In Problemy drevney i srednevekovoy istorii Chacha (Problems of ancient and medieval history of

Chach). Saarbrucken, 345–353. (In Russian).

Asqarov A. 2015. O‘zbek xalqining kelib chiqish tarixi (The history of the origin of the Uzbek people).

Tashkent, 672. (In Uzbek).

Asqarov A., Matyaqubov X., Normurodov D., Isabekov B., Ismailov U. 2021. Suyurlitepa yodgorligida

olib borilgan arxeologik qazishmalar (Archaeological excavations at the Suyurlitepa monument). In

O‘zbekistonda arkheologik tadqiqotlar (Archaeological research in Uzbekistan). No 13. Samarkand,

–41. (In Uzbek).

Babayarov G. 2013. In Sh. Kamoliddin (ed). Zametki po istorii numizmatiki rannesrednevekovogo Chacha

(3th–8th vv.) (Notes on the history of numismatics of the early medieval Chach (3th–8th vv.). In Problemy

drevney i srednevekovoy istorii Chacha (Problems of ancient and medieval history of Chach). Berlin:

Lambert Academic Publishing, 9–63. (In Russian).

Baypakov K. M., Yerzakovich L. B. 1990. Keramika srednevekovogo Otrara (Ceramics of medieval Otrar).

Almaty: Oner Publ, 212. (In Russian).

Beleniskiy A. M., Bentovich I. B., Bolshakov O. G. 1973. Srednevekoviy gorod Sredney Azii (Medieval city

of Central Asia). In AN SSSR Institut Arkheologii (USSR Academy of Sciences Institute of Archeology).

Leningrad: Nauka Publ, 389. (In Russian).

Bobur Z. M. 2008. In Rahmonov V., Mullaho’jayeva K., M. Sa’diy (transl., ed.). Boburnoma.Tashkent, 288.

(In Uzbek).

Buryakov Yu. F. 1975. Istoricheskaya topografiya drevnix gorodov Tashkentkogo oazisa (Historical topography

of the ancient cities of the Tashkent oasis). Tashkent, 203. (In Russian).

Buryakov Yu. F. 1982. Genezis i etapi razvitiya gorodskoy kultury tashkentskogo oazisa (Genesis and stages

of development of urban culture of the Tashkent oasis). Tashkent, 212. (In Russian).

Buryakov Yu. F., Kasimov M. R., Rostovsev O. M. 1973. In Ya. G. Gulyamov (ed). Arxeologicheskie

pamyatniki Tashkentskoy oblasti (Archaeological monuments of Tashkent region). Tashkent, 115. (In

Russian).

Drevniy i srednevekoviy gorod Vostochnogo Maverannaxra. Sharuxiya I-XVIII vv. n.e. (Ancient and medieval

city of Vostochnogo Maverannakhra. Sharukhiya 1th –18th vv. n.e. 1990. In Buryakov Yu. F. (ed). Tashkent,

(In Russian).

Duke X. 1982. Tuyabuguzskie poseleniya Burgulyukskoy kultury (Tuyabuguz settlements of the Burgulyuk

culture). Tashkent: Fan Publ, 93. (In Russian).

Filanovich M. I. 1983. Tashkent. Zarojdenie i razvitie goroda i gorodskoy kultury (Tashkent. The origin and

development of the city and urban culture). Tashkent: Fan Publ, 232. (In Russian).

Filanovich M. I. 2010. Drevnyaya i srednevekovaya istoriya Tashkenta v arxeologicheskix istochnikax (Ancient

and medieval history of Tashkent and archaeological history). Tashkent, 311. (In Russian).

Gritsina A. A. 2005. Drevniy Xavas na perekrestke dorog (Ancient Khawas at the crossroads). In Arkheologiya

va tarikh fanining dolzarb muammolari (Actual problems of archeology and history). 1–part. Samarkand,

–15. (In Russian).

Gritsina A. A., Raximov K. A., Mamirov O. U. 2018. Ko‘hna Xovos yodgorligida 2015–17 yillarda olib

borilgan arxeologik tadqiqotlar (Archaeological research conducted in 2015–17 at the Old Khovos

monument). O‘zbekistonda arkheologik tadqiqotlar (Archaeological research in Uzbekistan). №11.

Samarkand, 55–60. (In Uzbek).

Hudud ul-olam. 2008. In Ishaqov M., Bo‘riev O. (ed., transl.). Tashkent, 64. (In Uzbek)

Ibn Xavqal. 2011. In Kamoliddin Sh. S. (transl., comm.) Kitob Suratal-ard (The book Suratal-ard). Tashkent,

(In Uzbek).

Ibn Xordadbex. 1986. In Velixanov N. M. (transl.). Kniga putey i stran (Book of paths and countries). Moscow,

(In Russian).

Ilyasova S. R., Ilyasov Dj. Ya., Imamberdiev R. A., Isxakova Ye. A. 2016. «Net blaga v bogatstve…».

Glazurovannaya keramika Tashkentskogo oazisa IX–XII vekov (“There is no good in wealth...” Glazed

ceramics of the Tashkent oasis of the 9th–12th centuries). Moscow, 596. (In Russian).

Isabekov B. I. 2022. Yuqori va o‘rta Ohangaron vodiysining qadimgi va o‘rta asrlar davri madaniyati

(Ancient and medieval culture of the upper and middle Ohangaron valley): Doctor of Philosophy (PhD)

dissertation in historical sciences. Tashkent, 156. (In Uzbek).

Isakov A. I. 1977. Sitadel drevnego Pendjikenta (Citadel of ancient Penjakent). Dushanbe, 202. (In Russian).

Istaxriy. 2019. «Kitab al-masalik val-mamalik» (Xuroson va Movarounnahr) («Kitab al-masalik wal-mamalik»

(Khorasan and Movarounnahr). The author of the translation from Arabic, comments and indicators is

R.T. Khudayberganov. Tashkent, 478. (In Uzbek).

Mamirov O. 2022. Gardening of Ustrushana in the Middle Ages (On Archaeological Materials). Vol. 5, Issue

381. http: //dx.doi.org/10.47814/ijssrr.v5i9.624

Masson M. E. 1953. Axangeran. Arxeologo-topograficheskiy ocherk (Ahangeran. Archaeological and

topographical sketch). Tashkent, 146. (In Uzbek).

Normurodov D. 2019. History of the material culture of the Tashkent oasis in the ancient and medieval

period (13th BC – beginning of the 13th century AD): Doctor of Philosophy (PhD) Dissertation in History.

Tashkent, 194. (In Uzbek).

Nurulin T. S. 2021. Virtualnaya rekonstruksiya zamka Aktepa Yunusabad (Virtual reconstruction of Aktepa

Yunusabad castle). In Arkhitektura i stroitel’stvo Uzbekistana (Architecture and construction of

Uzbekistan). Tashkent, 24–31. (In Russian).

Otaxo‘jaev A. 2010. Ilk o‘rta asrlar Markaziy Osiyo sivilizatsiyasida turk-sug‘d munosabatlari (Turkic-

Sugdian relations in the Central Asian civilization of the early Middle Ages). Tashkent, 220. (In Uzbek).

Pidaev Sh. R. 2008 (ed). Toshkent vohasi arxeologiyasi (Archeology of the Tashkent oasis). Toshkent-

Samarqand: IICAS, 148. (In Russian).

Sagalaev A. M., Oktyabrskaya I. V. 1990. Traditsionnoe mirovozzrenie tyurkov Yujnoy Sibiri (Traditional

worldview of the Turks of Southern Siberia). Novosibirsk: Nauka, 209. (In Russian).

Shishkina G. V. 1979. Drevnyaya i srednevekovaya kultura Chacha (kollektivnaya monografiya) (Ancient and

medieval culture of Chacha (collective monograph)). Tashkent: Fan Publ, 183. (In Russian).

Sokolovskaya L. F. 1995. Neglazurovannaya keramika srednevekovogo Samarkanda, kak faktor ekonomiki

gorodskogo remesla (po materialom gorodiщa Afrasiyab kon. VII nach. XIII vv) (Unglazed ceramics ofmedieval Samarkand, as a factor in the economy of urban crafts (based on material from the Afrasiyab

settlement of the late 7th – early 13th centuries)): Diss. Ph.D. hist. Sci. Tashkent. 112. (In Russian).

This P., Lacombe T., Thomas MR. 2006. Historical origins and genetic diversity of wine grapes//Trends in

Genetics. Volume 22. Issue 9, 511–519. (In English).

Tolstoy N.I. 1990. Perevorachivanie predmetov v slavyanskom pogrebalnom obryade (Perevorachivanie

objects in Slavic funeral ceremony) (Turning over objects in a Slavic funeral rite (Turning over obests

in Slavich phoneral ceremonies)). In Issledovaniya v oblasti balto-slavyanskoy duxovnoy kultury:

Pogrebalniy obryad (Research in the field of Balto-Slavic spiritual culture: Funeral rite). Moscow, 119–

(In Russian).

Toshkent atroflari bo‘ylab (Around Tashkent). 2012. In V. A. Akopdjanyan (ed). Tashkent master plan design

and scientific research institute. Tashkent, 48. (In Uzbek).

Turk Dunyasi Kultur Atlasi: 1997. A Cultural Atlas of the Turkish World (Vol. 1; Selcuklu Donemi/ The Seljuk

Period) Unknown Binding–International Edition.

Xatamova M. 2017. Uzbekiston shaharlari VI–VIII asrlarda (Choch vohasi misolida) (The cities of Uzbekistan

in the 6th–8th centuries (in the example of Choch oasis)). Toshkent, 243. (In Uzbek).

Xmelniskiy S. G. 2000. Mejdu kushanami i arabami: Arxitektura Sredney Azii VI–VIII vv (Between the

Kushans and the Arabs: Architecture of Middle Asia VI–VIII centuries). Berlin-Riga: Gamajun Publ,

(In Russian).

Yakut al-Xamavi. 1939. In. S. L. Volina, A. A. Romaskevich, A. Yu. Yakubovsky (ed). Mu’jam al-buldan

(From Mujam al-bul). In Materiali po istorii turkmen i Turkmenii. T. I. Arabskie i persidskie istochniki.

(VI–XV vv.) (Mu’yam al-buldan (From Muzham al-bul). Materials on the history of the Turkmen and

Turkmenistan. T. I. Arabic and Persian sources. (6th–15th centuries)) Moscow-Leningrad.: Nauka Publ,

-438. (In Russian).

Yormatov I. 2016. Ohangaron vodiysi joy nomlarining izohli lug‘ati (Explanatory dictionary of Ohangaron

valley place names). Tashkent, 172. (In Uzbek).

Qanday qilib iqtibos keltirish mumkin

Asqarov, A., Исабеков, Б., & Исмаилов, У. (2025). ИЛОҚНИНГ ҚАДИМИЙ ШАҲАРЛАРИ ТАРИХИ (Суюрлитепа ёдгорлиги мисолида). Oʻzbekiston Arxeologiyasi, 2(29), 58–73. https://doi.org/10.71414/2181-032X-2023-2-29-58-73
Ko'rishlar soni: 0