ИЛОҚНИНГ ҚАДИМИЙ ШАҲАРЛАРИ ТАРИХИ (Суюрлитепа ёдгорлиги мисолида)
Referat
Мазкур мақола Тошкент вилоятининг Оҳангарон туманидаги Суюрлитепа ёдгорлигида олиб борил-
ган янги археологик тадқиқотлар натижалари талқинига бағишланган. Хусусан, муаллифлар жамоаси
ёдгорлик ўрнидаги тарихий шаҳар Илоқнинг муҳим ва мустаҳкам мудофааланган шаҳарлардан бири
эканлигига эътибор қаратадилар. Шу билан бирга мақолада “Суюрлитепа” атамасининг келиб чиқи-
ши, шаҳарнинг ички ва ташқи йўллари, суғориш тизими ҳақида ҳам турли хил янги қарашлар илгари
сурилган. Шунингдек, ушбу шаҳар харобаси қадимий Илоқнинг қайси бир шаҳрига тўғри келиши ма-
саласи ёзма ва моддий манбалар асосида таҳлил қилинди. Ёдгорликдан топилган археологик топилма-
лар бошқа ҳудудлар билан қиёсий солиштирилиб, ҳудуд аҳолисининг бошқа шаҳарлар билан алоқала-
ри ёритиб берилган. Топилган архитекура ва моддий ашёлар ривожланган ўрта асрларда Илоқ воҳаси
шаҳарларининг топографияси, шаҳар тузилиши, мудофаа иншоатлари, ижтимоий-иқтисодий аҳволи,
маданий ва маиший турмуш тарзи хусусидаги кўплаб янги жиҳатларни очиб берди. Шаҳар ҳаёти риво-
жланишида боғдорчилик, деҳқончилик, кончилик ва савдо соҳаларининг ўрни археологик топилмалар
воситасида ёритиб берилган. Бундан ташқари, шаҳарнинг тарихий топографияси,унинг пайдо бўлиши,
ривожланиши, таназзулга юз тутиши масалаларига алоҳида эътибор қаратилган.
Mualliflar haqida
Adabiyotlar ro'yxati
ФОЙДАЛАНИЛГАН АДАБИЁТЛАР:
Алимов З. И. Араб тилидаги манбаларда Тошкент воҳаси тарихий географияси (IX-XIII асрлар): Тарих фанлари бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертатцияси автореферати. Тошкент, 2020. 40 б.
Аскаров А. А., Исабеков Б. И. К вопросу о локализации столицы средневекового владения Илак // Проблемы древней и средневековой истории Чача / Ред. Ш. Камолиддин. Saarbrucken, 2013. С. 345–353.
Асқаров А. Ўзбек халқининг келиб чиқиш тарихи. Тошкент, 2015. 672 б.
Асқаров А., Матяқубов Х., Нормуродов Д., Исабеков Б., Исмаилов У. Суюрлитепа ёдгорлигида олиб борилган археологик қазишмалар // Ўзбекистонда археологик тадқиқотлар. № 13. Самарқанд, 2021. Б. 15–41.
Аширов С. А. К локализaции Тунката – столицы Илака // Проблемы древней и средневековой истории Чача / ред. Шамсиддин Камолиддин. Lambert Academic Publishing, Saarbrucken, 2013. C. 355–362.
Аширов С. А. Потерянная столица государства Илак // “Правда Востока” газетаси, №140. 2007.
Бабаяров Г. Заметки по истории нумизматики раннесредневекового Чача (III–VIII вв.) // Проблемы древней и средневековой истории Чача. / Под. ред. Ш. Камолиддин. Berlin: LAP Lambert Academic Publishing, 2013. С. 9–63.
Байпаков К. М., Ерзакович Л. Б. Керамика средневекового Отрара. Алматы, 1990. 212 с.
Беленицкий А. М., Бентович И. Б., Большаков О. Г. Средневековый город Средней Азии. Ленинград,
Наука АН СССР Институт Археологии 1973. 390 с.
Буряков Ю. Ф. Генезис и этапы развития городской культуры Ташкентского оазиса. Ташкент, 1982. 212 с.
Буряков Ю. Ф. Историческая топография древних городов Ташкенткого оазиса. Ташкент, 1975. 203 с.
Буряков Ю. Ф., Касымов М. Р., Ростовцев О. М. Археологические памятники Ташкентской области / Отв. ред. Я. Г. Гулямов. Ташкент, 1973. 115 с.
Грицина А. А. Древний Хавас на перекрестке дорог // Археология ва тарих фанининг долзарб муаммолари. 1-қисм. Самарқанд, 2005. С. 7–15.
Грицина А. А., Рахимов К.А., Мамиров О. У. Кўҳна Ховос ёдгорлигида 2015–17 йилларда олиб борилган археологик тадқиқотлар // Ўзбекистонда археологик тадқиқотлар. №11. Самарқанд, 2018. Б. 55–60.
Древний и средневековый город Восточного Мавераннахра. Шарухия I–XVIII вв. н. э. (коллективная монография) / Отв. ред. Ю. Ф. Буряков. Ташкент, 1990. 128 с.
Древняя и средневековая культура Чача / Отв. ред. Шишкина Г. В. Ташкент, 1979. 183 c.
Дуке Х. Туябугузские поселения Бургулюкской культуры. Ташкент, 1982. 93 с.
Ёрматов И. Оҳангарон водийси жой номларининг изоҳли луғати. Тошкент, 2016. 172 б.
Ибн Хавқал. Китоб Суратал-ард / Араб тилидан таржима ва изоҳлар муаллифи Камолиддин Ш.С. Тошкент, 2011. 400 б.
Ибн Хордадбех. Книга путей и стран / пер. Велиханова Н. М. Москва, 1986. 428 с.
Ильясова С.Р., Ильясов Дж.Я., Имамбердыев Р.А., Исхакова Е.А. «Нет блага в богатстве…». Глазурованная керамика Ташкентского оазиса IX-XII веков. Москва, 2016. 596 с.
Исабеков Б.И. Юқори ва ўрта Oҳангарон водийсининг қадимги ва ўрта асрлар даври маданияти: Тарих
фанлари бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертацияси. Тошкент, 2022. 156 б.
Исаков А.И. Цитадель древнего Пенджикента. Душанбе, 1977. 202 с.
Истахрий. «Китаб ал-масалик вал-мамалик» (Хуросон ва Мовароуннаҳр) / Араб тилидан таржима, изоҳ ва кўрсаткичлар муаллифи Худайберганов Р. Т. Тошкент, 2019. 478 б.
Йакут ал-Хамави. Муъжам ал-булдан // МИТТ. Т. I. Арабские и персидские источники. (VI–XV вв.) /
Под ред. Волина С. Л., Ромаскевича А. А., Якубовского А. Ю. М-Л: Наука, 1939. С. 409–438.
Массон М. Е. Ахангеран. Археолого-топографический очерк. Ташкент, 1953. 146 с.
Нормуродов Д. Тошкент воҳасининг қадимги ва ўрта асрлар даври моддий маданияти тарихи (милоддан аввалги XIII–милодий XIII аср бошлари): Тарих фани бўйича фалсафа доктори (PhD) диссертацияси. Тошкент, 2019. 194 б.
Нурулин Т. С. Виртуальная реконструкция замка Актепа Юнусабад // Архитектура и строительство Узбекистана. Ташкент, 2021. С. 24–31.
Отахўжаев А. Илк ўрта асрлар Марказий Осиё цивилизациясида турк-суғд муносабатлари. Тошкент, 2010. 220 б.
Сагалаев А. М., Октябрьская И. В. Традиционное мировоззрение тюрков Южной Сибири. Новосибирск: Наука, сиб. отд, 1990. 209 с.
Соколовская Л. Ф. Неглазурованная керамика средневекового Самарканда, как фактор экономики городского ремесла (по материалам городища Афрасияб кон. VII – нач. XIII вв): Дисс. канд. ист. наук. Ташкент, 1995. 112 б.
Толстой Н. И. Переворачивание предметов в славянском погребальном обряде // Исследования в области балто-славянской духовной культуры: Погребальный обряд. Москва, 1990. С. 119–128.
Тошкент атрофлари бўйлаб / Отв. ред. Акопджанян. В. А. Тошкент бош плани лойиҳалаш ва илмий тадқиқот институти. Тoшкент, 2012. 48 б.
Тошкент воҳаси археологияси / Отв. ред. Пидаев Ш. Р. Тошкент-Самарқанд: МИЦАИ, 2008. 148 б.
Филанович М. И. Древняя и средневековая история Ташкента в археологических источниках. Ташкент, 2010. 311 с.
Филанович М. И. Ташкент. Зарождение и развитие города и городской культуры. Ташкент, 1983. 232 с.
Хатамова М. Ўзбекистон шахарлари VI–VIII асрларда (Чоч вохаси мисолида). Тошкент, 2017. 243 б.
Хмельницкий С. Г. Между кушанами и арабами: Архитектура Средней Азии VI–VIII вв. Берлин-Рига, Gamajun, 2000. 290 с.
Ҳудуд ул-олам / Таржимон Бўриев О., масъул муҳаррир Исҳоқов М. Тошкент, 2008. 64 б.
Babayarov G. Chach tarixidan lavhalar. Tashkent, 2010. 168 b.
Bobur Z. M. Boburnoma / V. Rahmonov, K. Mullaxo’jayeva tadbili, muharrir M. Sa’diy. Toshkent, 2008. 288 б.
Mamirov O. Gardening of Ustrushana in the Middle Ages (On Archaeological Materials) // Volume 5, Issue 9 September, 2022. p 381. http: //dx.doi.org/10.47814/ijssrr.v5i9.624
This P., Lacombe T., Thomas MR. Historical origins and genetic diversity of wine grapes//Trends in Genetics. Volume 22. Issue 9, 2006. P. 511–519.
Turk Dunyasi Kultur Atlasi: A Cultural Atlas of the Turkish World (Vol. 1; Selcuklu Donemi/ The Seljuk
Period) Unknown Binding–International Edition, January 1, 1997
REFERENCES:
Alimov Z. I. 2020. Arab tilidagi manbalarda Toshkent vohasi tarixiy geografiyasi (IX–XIII asrlar). (Historical
geography of the Tashkent oasis in Arabic sources (9th–13th centuries): Doctor of Philosophy (PhD)
dissertation in historical sciences. Tashkent, 40. (in Uzbek).
Ashirov S. A. 2007. Poteryannaya stolitsa gosudarstva Ilak (The Lost Capital of the State of Ilak). In Pravda
Vostoka newspaper, No 140. (In Russian).
Ashirov S. A. 2013. In Shamsiddin Kamoliddin (ed.) K lokalizasii Tunkata – stolisi Ilaka (Towards the
localization of Tunkata – the capital of Ilak). In Problemi drevney i srednevekovoy istorii Chacha
(Problems of ancient and medieval history of Chach). Saarbrucken: Lambert Academic Publishing, 355–
(In Russian).
Askarov A. A., Isabekov B. K. 2013. In Shamsiddin Kamoliddin (ed.) Voprosu o lokalizatsii stolisy
srednevekovogo vladeniya Ilak (The question of localizing the capital of the medieval possession of
Ilak). In Problemy drevney i srednevekovoy istorii Chacha (Problems of ancient and medieval history of
Chach). Saarbrucken, 345–353. (In Russian).
Asqarov A. 2015. O‘zbek xalqining kelib chiqish tarixi (The history of the origin of the Uzbek people).
Tashkent, 672. (In Uzbek).
Asqarov A., Matyaqubov X., Normurodov D., Isabekov B., Ismailov U. 2021. Suyurlitepa yodgorligida
olib borilgan arxeologik qazishmalar (Archaeological excavations at the Suyurlitepa monument). In
O‘zbekistonda arkheologik tadqiqotlar (Archaeological research in Uzbekistan). No 13. Samarkand,
–41. (In Uzbek).
Babayarov G. 2013. In Sh. Kamoliddin (ed). Zametki po istorii numizmatiki rannesrednevekovogo Chacha
(3th–8th vv.) (Notes on the history of numismatics of the early medieval Chach (3th–8th vv.). In Problemy
drevney i srednevekovoy istorii Chacha (Problems of ancient and medieval history of Chach). Berlin:
Lambert Academic Publishing, 9–63. (In Russian).
Baypakov K. M., Yerzakovich L. B. 1990. Keramika srednevekovogo Otrara (Ceramics of medieval Otrar).
Almaty: Oner Publ, 212. (In Russian).
Beleniskiy A. M., Bentovich I. B., Bolshakov O. G. 1973. Srednevekoviy gorod Sredney Azii (Medieval city
of Central Asia). In AN SSSR Institut Arkheologii (USSR Academy of Sciences Institute of Archeology).
Leningrad: Nauka Publ, 389. (In Russian).
Bobur Z. M. 2008. In Rahmonov V., Mullaho’jayeva K., M. Sa’diy (transl., ed.). Boburnoma.Tashkent, 288.
(In Uzbek).
Buryakov Yu. F. 1975. Istoricheskaya topografiya drevnix gorodov Tashkentkogo oazisa (Historical topography
of the ancient cities of the Tashkent oasis). Tashkent, 203. (In Russian).
Buryakov Yu. F. 1982. Genezis i etapi razvitiya gorodskoy kultury tashkentskogo oazisa (Genesis and stages
of development of urban culture of the Tashkent oasis). Tashkent, 212. (In Russian).
Buryakov Yu. F., Kasimov M. R., Rostovsev O. M. 1973. In Ya. G. Gulyamov (ed). Arxeologicheskie
pamyatniki Tashkentskoy oblasti (Archaeological monuments of Tashkent region). Tashkent, 115. (In
Russian).
Drevniy i srednevekoviy gorod Vostochnogo Maverannaxra. Sharuxiya I-XVIII vv. n.e. (Ancient and medieval
city of Vostochnogo Maverannakhra. Sharukhiya 1th –18th vv. n.e. 1990. In Buryakov Yu. F. (ed). Tashkent,
(In Russian).
Duke X. 1982. Tuyabuguzskie poseleniya Burgulyukskoy kultury (Tuyabuguz settlements of the Burgulyuk
culture). Tashkent: Fan Publ, 93. (In Russian).
Filanovich M. I. 1983. Tashkent. Zarojdenie i razvitie goroda i gorodskoy kultury (Tashkent. The origin and
development of the city and urban culture). Tashkent: Fan Publ, 232. (In Russian).
Filanovich M. I. 2010. Drevnyaya i srednevekovaya istoriya Tashkenta v arxeologicheskix istochnikax (Ancient
and medieval history of Tashkent and archaeological history). Tashkent, 311. (In Russian).
Gritsina A. A. 2005. Drevniy Xavas na perekrestke dorog (Ancient Khawas at the crossroads). In Arkheologiya
va tarikh fanining dolzarb muammolari (Actual problems of archeology and history). 1–part. Samarkand,
–15. (In Russian).
Gritsina A. A., Raximov K. A., Mamirov O. U. 2018. Ko‘hna Xovos yodgorligida 2015–17 yillarda olib
borilgan arxeologik tadqiqotlar (Archaeological research conducted in 2015–17 at the Old Khovos
monument). O‘zbekistonda arkheologik tadqiqotlar (Archaeological research in Uzbekistan). №11.
Samarkand, 55–60. (In Uzbek).
Hudud ul-olam. 2008. In Ishaqov M., Bo‘riev O. (ed., transl.). Tashkent, 64. (In Uzbek)
Ibn Xavqal. 2011. In Kamoliddin Sh. S. (transl., comm.) Kitob Suratal-ard (The book Suratal-ard). Tashkent,
(In Uzbek).
Ibn Xordadbex. 1986. In Velixanov N. M. (transl.). Kniga putey i stran (Book of paths and countries). Moscow,
(In Russian).
Ilyasova S. R., Ilyasov Dj. Ya., Imamberdiev R. A., Isxakova Ye. A. 2016. «Net blaga v bogatstve…».
Glazurovannaya keramika Tashkentskogo oazisa IX–XII vekov (“There is no good in wealth...” Glazed
ceramics of the Tashkent oasis of the 9th–12th centuries). Moscow, 596. (In Russian).
Isabekov B. I. 2022. Yuqori va o‘rta Ohangaron vodiysining qadimgi va o‘rta asrlar davri madaniyati
(Ancient and medieval culture of the upper and middle Ohangaron valley): Doctor of Philosophy (PhD)
dissertation in historical sciences. Tashkent, 156. (In Uzbek).
Isakov A. I. 1977. Sitadel drevnego Pendjikenta (Citadel of ancient Penjakent). Dushanbe, 202. (In Russian).
Istaxriy. 2019. «Kitab al-masalik val-mamalik» (Xuroson va Movarounnahr) («Kitab al-masalik wal-mamalik»
(Khorasan and Movarounnahr). The author of the translation from Arabic, comments and indicators is
R.T. Khudayberganov. Tashkent, 478. (In Uzbek).
Mamirov O. 2022. Gardening of Ustrushana in the Middle Ages (On Archaeological Materials). Vol. 5, Issue
381. http: //dx.doi.org/10.47814/ijssrr.v5i9.624
Masson M. E. 1953. Axangeran. Arxeologo-topograficheskiy ocherk (Ahangeran. Archaeological and
topographical sketch). Tashkent, 146. (In Uzbek).
Normurodov D. 2019. History of the material culture of the Tashkent oasis in the ancient and medieval
period (13th BC – beginning of the 13th century AD): Doctor of Philosophy (PhD) Dissertation in History.
Tashkent, 194. (In Uzbek).
Nurulin T. S. 2021. Virtualnaya rekonstruksiya zamka Aktepa Yunusabad (Virtual reconstruction of Aktepa
Yunusabad castle). In Arkhitektura i stroitel’stvo Uzbekistana (Architecture and construction of
Uzbekistan). Tashkent, 24–31. (In Russian).
Otaxo‘jaev A. 2010. Ilk o‘rta asrlar Markaziy Osiyo sivilizatsiyasida turk-sug‘d munosabatlari (Turkic-
Sugdian relations in the Central Asian civilization of the early Middle Ages). Tashkent, 220. (In Uzbek).
Pidaev Sh. R. 2008 (ed). Toshkent vohasi arxeologiyasi (Archeology of the Tashkent oasis). Toshkent-
Samarqand: IICAS, 148. (In Russian).
Sagalaev A. M., Oktyabrskaya I. V. 1990. Traditsionnoe mirovozzrenie tyurkov Yujnoy Sibiri (Traditional
worldview of the Turks of Southern Siberia). Novosibirsk: Nauka, 209. (In Russian).
Shishkina G. V. 1979. Drevnyaya i srednevekovaya kultura Chacha (kollektivnaya monografiya) (Ancient and
medieval culture of Chacha (collective monograph)). Tashkent: Fan Publ, 183. (In Russian).
Sokolovskaya L. F. 1995. Neglazurovannaya keramika srednevekovogo Samarkanda, kak faktor ekonomiki
gorodskogo remesla (po materialom gorodiщa Afrasiyab kon. VII nach. XIII vv) (Unglazed ceramics ofmedieval Samarkand, as a factor in the economy of urban crafts (based on material from the Afrasiyab
settlement of the late 7th – early 13th centuries)): Diss. Ph.D. hist. Sci. Tashkent. 112. (In Russian).
This P., Lacombe T., Thomas MR. 2006. Historical origins and genetic diversity of wine grapes//Trends in
Genetics. Volume 22. Issue 9, 511–519. (In English).
Tolstoy N.I. 1990. Perevorachivanie predmetov v slavyanskom pogrebalnom obryade (Perevorachivanie
objects in Slavic funeral ceremony) (Turning over objects in a Slavic funeral rite (Turning over obests
in Slavich phoneral ceremonies)). In Issledovaniya v oblasti balto-slavyanskoy duxovnoy kultury:
Pogrebalniy obryad (Research in the field of Balto-Slavic spiritual culture: Funeral rite). Moscow, 119–
(In Russian).
Toshkent atroflari bo‘ylab (Around Tashkent). 2012. In V. A. Akopdjanyan (ed). Tashkent master plan design
and scientific research institute. Tashkent, 48. (In Uzbek).
Turk Dunyasi Kultur Atlasi: 1997. A Cultural Atlas of the Turkish World (Vol. 1; Selcuklu Donemi/ The Seljuk
Period) Unknown Binding–International Edition.
Xatamova M. 2017. Uzbekiston shaharlari VI–VIII asrlarda (Choch vohasi misolida) (The cities of Uzbekistan
in the 6th–8th centuries (in the example of Choch oasis)). Toshkent, 243. (In Uzbek).
Xmelniskiy S. G. 2000. Mejdu kushanami i arabami: Arxitektura Sredney Azii VI–VIII vv (Between the
Kushans and the Arabs: Architecture of Middle Asia VI–VIII centuries). Berlin-Riga: Gamajun Publ,
(In Russian).
Yakut al-Xamavi. 1939. In. S. L. Volina, A. A. Romaskevich, A. Yu. Yakubovsky (ed). Mu’jam al-buldan
(From Mujam al-bul). In Materiali po istorii turkmen i Turkmenii. T. I. Arabskie i persidskie istochniki.
(VI–XV vv.) (Mu’yam al-buldan (From Muzham al-bul). Materials on the history of the Turkmen and
Turkmenistan. T. I. Arabic and Persian sources. (6th–15th centuries)) Moscow-Leningrad.: Nauka Publ,
-438. (In Russian).
Yormatov I. 2016. Ohangaron vodiysi joy nomlarining izohli lug‘ati (Explanatory dictionary of Ohangaron
valley place names). Tashkent, 172. (In Uzbek).
